Geocaching v Bludenz - 24.7.2016 Muttersberg

Už po včerejším výletě na Außerberg jsem si říkal, že by bylo fajn něco dalšího, delšího a s ještě hezčím výhledem na město a celé údolí. Jenže do práce se jde i v neděli, takže nepřipadá v úvahu výstup někam po vlastních. Do práce jezdíme kolem odbočky na nějakou lanovku. V sobotu večer jsem tedy mrknul na internet a zjistil, že lanovka vede na Muttersberg a jedna jízda stojí 8,40 €.
Super říkám si...je to vyřešené...končit máme opět v 17:00, takže vyjedu nahoru a dolů hezky po svých...hmm, jenže to by lanovka musela po 17hod. být ještě v provozu. Podle mě má dost špatně nastavenou provozní dobu... Po-pá 9-17.

Minimálně v létě by mohli jezdit déle. Jenže já to nezměním a plán je v trapu...navíc pohled na předpověď počasí na YR říká, že po 18hodině má v Bludenz pršet a to celkem silně a navíc je nebezpečí bouřek...no asi to tak má být. Během přestávek v práci si dělám náhradní plán (přece nebudu sedět na hotelu od pěti hodin odpoledne, ne?) a v úvahu připadá procházka městem. V práci to ale dnes jde celkem dobře a hlavně se cítíme po celotýdenním zápřahu drobet unavený a tak po společné domluvě končíme krátce po čtvrté odpolední. Hlavou mi bleskne...že bych to stihl? Jako na potvoru GPS i s brašnou mám na hotelu.

Domlouvám se s klukama, že mě hodí na hotel a pak k lanovce. Sice kroutí hlavou a mumlají cosi jakože "No moc unavený teda asi nejsi...ty nemáš zdravý h...o...apod". Na hotelu jsem bleskově sbalený a během pár minut už upaluji z auta na lanovku koupit si lístek. Skrze sklo budovy, odkud vyjíždí lanovka ukazuji, že lístek mám a že tedy jedu a pak už se uvelebuji v kabince lanovky. Lanovka jede celkem svižně a místy jí vítr celkem slušně rozhoupává. Nahoru jedu sám, dolů jsou kabinky slušně plné. Kabina stoupá rychle až mi v uších zaléhá a za chvilku už vidím konečnou stanici, kde ve výšce 1401 m. n. mořem začne má malá pouť.

Mraky do kterých se zahalují vrcholky okolních hor, jsou tady až neskutečně blízko a nízko. Je to parádní a přitom vím, že můžou znamenat celkem velké nebezpečí. Ještě se rozhoduji, jestli se na celý výlet nevykašlat a jestli by nebylo lepší si koupit lístek na jízdu dolů. Ale ne, nejsem z cukru a deště se nebojím...joo bouřka, to by bylo jiné kafe a zvlášť tady nahoře. Ale co, jde se...Cestou dolů mám naplánováno odlovit sérii keší s názvem shodným jako vrchol, kde se právě nalézám "Muttersberg". Vyrážím a při pohledu na tu krásnou přírodu lituji, že tu se mnou není Jitka. Určitě by se jí to tady taky moc líbilo a také bych tu nebyl sám.

Asi největší hrůzu mám z možného zranění...boty, které mám na sobě jsou...no jak to říct slušně...přirovnat je k pneumatikám, tak při první silniční kontrole bych přišel zřejmě i rodný list. Jsou to šlupky a jestli to v nich dám, tak se sám asi poplácám po rameni. Dost řečí a jde se. Cestou od lanovky k první keši procházím kolem přírodního divadla, kde se v sobotu hrálo představení pod širým nebem, Shakespearovo dílo Romeo a Julie. Být tu na dovolené a mít čas, tak bych si to i přes jazykovou bariéru nenechal ujít. Tady v těch místech to musí být kouzelný zážitek. Skrze malý lesík se dostávám doslova do přírodního ráje či pohádky.

Ocitám se na palouku, kolem sebe jen vrcholky hor a na blízkém kopečku jakési dvě vysoké postavy. Nedá mi to a jdu se podívat. Obři kteří stráží místní hory. Bomba. Super. Nádhera. Doufám, že chrání pocestné a tím pádem i mě. GPS mi ukazuje kudy pro keš, mám na výběr ze dvou cest. Volím tu levou do mírného kopce a po několika stovkách metrech zjišťuji, že správně byla cesta vpravo...vracet se mi nechce a tak se pouštím ze strmého kopce směrem ke keši a také na správnou stezku. Půda pod nohama klouže a tak rozhazujíce rukama a nohama, jako bych něco vysvětlovat japonskému turistovi, se dostávám na cestu a odlovuji keš .... zase filmovku.... Tady přímo u cesty to celkem chápu, ale u dalších, které jsou 10-200m od cesty to moc nechápu. A navíc opět logbooky promáčené a když ne, tak popsané. Pokračuji dál po cestě a dostávám se k hezké kapličce. Od kapličky odbočuji na stezku, která mě dovede k další kešce. Konečně je filmovka alespoň hezky skrytá ve vydlabané díře vespod kusu starého kmenu. Poblíž vidím skalku a pod ní ležet zakrvácenou motyku. Probůh co se tu stalo říkám si a v tom za sebou zaslechnu kroky a pozdrav "servus". No v té chvíli by se ve mně krve nedořezal. Chlapík s krosnou vidí, že mě vyděsil a omlouvá se. Říkám, že jsem v pořádku a že jsem se jen pořádně lekl.

Nechávám mu odstup a pak se vydávám zpět ke kapličce a odtud dále dolů. Další kešky jsou opět filmovky, jedna schovaná pod kamením, další pod kůrou. Stezka končí a přede mnou je silnice se závorou u které právě stojí auto. Nějaký horal zvedá závoru a ptá se mě jestli nechci vzít dolů, že se rychle kazí počasí a že se blíží bouřka. S poděkováním odmítám a pokračuji dál. Dostávám se na prostranství, kde jsou na loukách rozesety klasické horské chalupy. Já si to mířím ke kapličce, kde nacházím konečně regular krabici a "vysvobozuji dva TB". U kapličky je studánka s pitnou vodou. Dopíjím svůj ISO drink a obsah láhve nahrazuji pramenitou vodou. V ten okamžik se objevují černé mraky a začíná hřmít. Říkám si, že teď bych asi nabídnutý odvoz dolů neodmítl. Ale co...nějak to dopadne a v nejhorším se někde schovám, než se počasí uklidní.
Beru si na sebe bundu, kterou mi před lanovkou půjčil pro každý případ David (bratr) a vyrážím po žluté. Vcházím do lesa a začíná peklo. Vítr, déšť, blesky a vzápětí hromy. Po asi 1,5km to vzdávám...jednak se ze stezky stává říčka a také si uvědomuji, že vlastně nikdo pořádně neví, kudy jdu a pokud bych někde uklouzl a spadl ze srázu, tak bych se pomoci jen tak nedočkal. Takže i když se mi nechce, obracím se a vracím se ke kapličce, kde pokračuji po silnici, která by mě měla dovést až k lanovce. Volba to je zdá se správná, protože pohledem na oblohu vidím, že bouřka pokračuje směrem, kterým jsem měl namířeno původně. Po cestě po silnici pomalu přestává pršet a já konečně můžu zavolat domů, že jsem v pořádku a že už se blížím k hotelu.
Zároveň si sundavám bundu...už je zbytečná...jsem mokrý jako myš. Cestou ještě odlovuji u další kapličky hezky udělanou schránku. Pohled zpět na kopec, který jsem zdolal...i když jen jedním směrem, mi poskytuje pocit uspokojení. Na hotel se dostávám zmoklý, vyvětraný, ale šťastný. Byl to super výlet, jen je velká škoda, že byl časově omezený a hlavně, že jsem ho absolvoval sám bez Jitky. Ale vím, že si podobných výletů společně dáme ještě hodně. 

Poměr cesta-necesta: cca. 85%-15%

Délka trasy: 16,9 km -.

Převýšení: 555m n. mořem cíl u hotelu, 1401m n. mořem nejvyšší bod na trase.

Hodnocení keší: 

I tady jsou filmovky v lese zklamání, vše zachránila jedna hezčí skrýš s filmovkou a jedna regular u kapličky. Logbooky, stejně jako na sérii Außenberg jsou většinou plné a promáčené... Trasa pěkná - Muttersberg doporučuji, nádherná příroda a kouzelné výhledy.

Sečteno, podtrženo, za trasu dávám 1 a za keše 3