Směr Tábor vyrážíme v úterý hned po snídani. V plánu je odlov keší po cestě a doufáme, že některé budou stát za to. První odlovujeme kousek za sjezdem z D5 na silnici na Písek. Ne všechny keše jsou přímo u silnice a ty zpravidla jsou i lepší provedením a bohatší na obsah. Jedna delší zastávka na jednom místě je v Kasejovicích na sérii Putování za kasejovickým zlatem. Po několika keších nalezených na okraji městečka nás série přivádí do centra, kde nás ale hledání mikro keší mezi mudly s nápovědou typu "dej si nealko" moc nebaví. Keš se zmíněnou nápovědou hledáme něco přes půl hodiny, abychom jí našli pohozenou na trávníku. Díky nápovědě nám zůstává utajeno, kam jí máme vrátit. A tak ji vkládáme na náhradní místo (místo nálezu a především místo náhradního umístění píšeme ownerovi). Kasejovice necháváme za sebou a pádíme dál přes Lnáře do Blatné.
Tady nás čeká několik městských keší a jedna, ukrytá v zámeckém parku - GCVQD5. Keš nás v parku plném volně pobíhajích daňků přivádí mimo pěšiny na hezké a tajuplné místo. Bohužel hezký dojem tu kazí poházené odpadky, které dokazují přítomnost i jiných zvířat než jsou daňci.
Před obcí s rumunským názvem Témešvár odbočujeme na keš s názvem Přes dva mosty GC6JXZP. Docela vtipně udělaná keš, ale bál bych se, že ji při nějakém úklidu silničáři vyhodí. Nikde u keše žádné mosty nejsou. Jak listing keše prozrazuje, je keš věnována motocyklovému závodu, jehož trasa vedla přes dva mosty. To že přes jeden a později i přes druhý zanedlouho pojedeme zatím netušíme. Prvním je nový podolský most hned za obcí Témešvár. Pokračujeme dál až do Opařan, kde nás zastavuje semafor na začátku obce kvůli opravě místní komunikace. Během stání vidíme směrovku na řetězový most. Blikne mi, že jsem doma při přípravě keší nějakou keš s tímto mostem viděl a tak měníme trasu a místo přímo na Tábor odbočujeme na obec Stádlec. Po cestě odlovujeme pár keší. Před mostem parkujeme geovůz a jdeme nejprve odlovit kešku GCQ7WR.
Pak se vracíme zpět k mostu. Ano je to ten samý most, přes který se konal moto závod "Přes dva mosty". Most, který sem byl přestěhován z Podolí je posledním dochovaným řetězovým mostem ve střední Evropě.
Téměř 170 let starý most s nosností 3 tuny je v empirovém stylu. Mostovka je složena z dubových fošen, které se rozezní jako hlasitý hudební nástroj při projíždění automobilu. I my neodoláme a most nakonec přejíždíme i když o něco málo překračujeme maximální povolenou hmotnost. Další keše na cestě s názvem Knihobudka v Čenkově GC5M0VR a Malšicích GC5M0VJ nás příjemně překvapují.
Pak se vracíme zpět k mostu. Ano je to ten samý most, přes který se konal moto závod "Přes dva mosty". Most, který sem byl přestěhován z Podolí je posledním dochovaným řetězovým mostem ve střední Evropě.
Téměř 170 let starý most s nosností 3 tuny je v empirovém stylu. Mostovka je složena z dubových fošen, které se rozezní jako hlasitý hudební nástroj při projíždění automobilu. I my neodoláme a most nakonec přejíždíme i když o něco málo překračujeme maximální povolenou hmotnost. Další keše na cestě s názvem Knihobudka v Čenkově GC5M0VR a Malšicích GC5M0VJ nás příjemně překvapují.
Po ubytování v hotelu odlovujeme za tmy ještě jednu krabičku a během večerní procházky starým městem se nám daří získat finálové souřadnice ke keši Chirp Tábor. Souřadnice, kde chirp je se podařilo Jitce vyluštit už doma a tak víme kde máme hledat, ale ani tak to není nic jednoduchého, naštěstí tu je celkem liduprázdno a tak naše pobíhání a hledání chirp signálu není nikomu podezřelé. Nakonec se daří a my se můžeme těšit na další den táborského keškobraní.
2. den - Lov keší začíná cestou k Chýnovské jeskyni. Pár krabiček nalézáme drive-in. První s menší procházkou pak až u jeskyně samotné. Jeskyně stejně jako okolí jeskyně je parádní a stojí za procházku. Když u toho jsou kešky, je to jako příjemný bonus.
Od jeskyně už míříme na sérii 5P. Cestou sbíráme několik krabiček z auta až nakonec parkujeme u keše Velmovická víra a konečně se jdeme projít do přírody. Že se nám nepodaří projít celou trasu a posbírat všechny krabičky je nám jasné. Proto volíme malý okruh patřící do série. Bohužel hned první keš 5P-072 na místě není. To nám náladu nekazí. Nebojíme se dát DNF a jdeme dál. Další krabičky už nalézáme v pohodě a celkem rychle. Procházka hezká a vede většinou po cestách. Hinty tu jsou občas dost vtipné, jako třeba ten na fotografii...zvlášť když hintu odpovídá hektar lesa a zaměření keší je plus mínus 20m...Bohužel je podobné zaměření na více keších.
U krabičky 5P-056 se rozhodujeme, jestli si okruh neprodloužit, ale nakonec volíme jet zpět do Tábora a cestou odlovit pár jednohubek. Jednou z nich má být Nafouklá směnárna, kde ale máme málo výkonné příslušenství, které netěsní a tak odcházíme poněkud zklamaní. Vše nám vynahrazuje mysterka stejných ownerů - Cache In Trash V.. Ta nás dostává na hezké místo Tábora a i když jsou okolo mudlové, nikoho z nich ani nenapadne, co tam asi děláme. A protože máme ještě chvilku čas , než se bude na hotelu podávat večeře, jedeme si odlovit bonusovku Knihobudek do ..... (no určitě nečekáte, že to tady napíšu, že ano?) Bonusovka opět pěkná, i když najít logbook je trochu složitější. Navíc během logování se z místního rozhlasu dozvídáme o plánové přednášce pana XY. Logovat déle, tak bychom se asi dozvěděli i jubilea místních občanů, ale to už bychom museli obětovat večeři a to nechceme.
Od jeskyně už míříme na sérii 5P. Cestou sbíráme několik krabiček z auta až nakonec parkujeme u keše Velmovická víra a konečně se jdeme projít do přírody. Že se nám nepodaří projít celou trasu a posbírat všechny krabičky je nám jasné. Proto volíme malý okruh patřící do série. Bohužel hned první keš 5P-072 na místě není. To nám náladu nekazí. Nebojíme se dát DNF a jdeme dál. Další krabičky už nalézáme v pohodě a celkem rychle. Procházka hezká a vede většinou po cestách. Hinty tu jsou občas dost vtipné, jako třeba ten na fotografii...zvlášť když hintu odpovídá hektar lesa a zaměření keší je plus mínus 20m...Bohužel je podobné zaměření na více keších.
U krabičky 5P-056 se rozhodujeme, jestli si okruh neprodloužit, ale nakonec volíme jet zpět do Tábora a cestou odlovit pár jednohubek. Jednou z nich má být Nafouklá směnárna, kde ale máme málo výkonné příslušenství, které netěsní a tak odcházíme poněkud zklamaní. Vše nám vynahrazuje mysterka stejných ownerů - Cache In Trash V.. Ta nás dostává na hezké místo Tábora a i když jsou okolo mudlové, nikoho z nich ani nenapadne, co tam asi děláme. A protože máme ještě chvilku čas , než se bude na hotelu podávat večeře, jedeme si odlovit bonusovku Knihobudek do ..... (no určitě nečekáte, že to tady napíšu, že ano?) Bonusovka opět pěkná, i když najít logbook je trochu složitější. Navíc během logování se z místního rozhlasu dozvídáme o plánové přednášce pana XY. Logovat déle, tak bychom se asi dozvěděli i jubilea místních občanů, ale to už bychom museli obětovat večeři a to nechceme.
3.den - Krásné počasí udává jasně program dne...dopoledne město, odpoledne příroda. Jako první městská keš je tu krabička Táborské pamětihodnosti, která na nás čeká po zdolání 50 výškových metrů přenesených z části do kamenných a z části do vrzajících dřevěných schodů vedoucích vzhůru ke kostelnímu zvonu.
Keš odlovujeme hned a logujeme za zvuku bimbajícího zvonu. Od této tradičky míříme přes Bránu času k Botanické zahradě, kde na nás čeká další tradička a odtud ke krásné stavbě zvané Olympijský dům - tělocvičná jednota Sokol, kde odlovujeme klasikou městskou nanokeš.
Odtud se jdeme nabaštit, pak si dát zdravotní pooobědní procházku podél Jordánu a po převlečení do outdoor odjíždíme na sérii Jára Cimrman. Cimrmani slaví 50.výročí divadla, tak je odlov této série skoro povinností. Cestou si odlovujeme ještě nějaké tradičky a sem tam se daří najít opravdu pěknou keš.
Auto parkujeme na kraji lesa a nejdříve si jdeme odlovit blízkou keš poblíž rozhledny.
Pak už hurá na samotnou sérii. Začátek série nás vede po cestě a už první keše napovídají, že by to mohla být hezká série.
Keš odlovujeme hned a logujeme za zvuku bimbajícího zvonu. Od této tradičky míříme přes Bránu času k Botanické zahradě, kde na nás čeká další tradička a odtud ke krásné stavbě zvané Olympijský dům - tělocvičná jednota Sokol, kde odlovujeme klasikou městskou nanokeš.
Odtud se jdeme nabaštit, pak si dát zdravotní pooobědní procházku podél Jordánu a po převlečení do outdoor odjíždíme na sérii Jára Cimrman. Cimrmani slaví 50.výročí divadla, tak je odlov této série skoro povinností. Cestou si odlovujeme ještě nějaké tradičky a sem tam se daří najít opravdu pěknou keš.
Auto parkujeme na kraji lesa a nejdříve si jdeme odlovit blízkou keš poblíž rozhledny.
Pak už hurá na samotnou sérii. Začátek série nás vede po cestě a už první keše napovídají, že by to mohla být hezká série.
Keše se owner snažil udělat tak, aby odpovídali námětu jednotlivých keší. Občas je to celkem drsné pro lovce keší. Už keš "Hospoda na mýtince" nám dává terénem zabrat a další ještě horší terény nás čekají. V sérii jsou i dvě stromovky, které vynecháváme. Nelovíme něco, na co nemáme.
Celkově jde ale o hezky udělanou sérii, která kdyby se držela +/- 200m podél pěšin a cest by neměla chybu. Celá trasa má něco kolem 9 km a dá se pohodovou cestou (bez stromovek) zvládnout za 2,5 hodiny.
Cestou ze série zpět do Tábora se zastavujeme u dalšího pěkného mostu s dřevěnými trámy a v keši u mostu objevujeme CWG otasparta č. 819. Poctivě měníme za naše marbesácké a jedeme dál. V Táboře už za pořádné tmy odlovujeme tunelovku (Táborská železnice). Tunel hezký, ale až na konec jde Jitka sama. Statečně se přiznávám, že po několika metrech mě dostává má částečná fobie z tunelů i přesto, že jde o poměrně velký tunel.
4.den - Máme sbaleno a míříme domů. Ještě v Táboře se zastavujeme pro pár předvyluštěných restíků a při odlovu jednoho z nich vidíme v dálce klášter Klokoty. Garmin nám prozrazuje, že je u něj multikeš. Čas máme, tak hurá na ní. Klášter je hezký, multi celkem lehká, a tak můžeme za chvilku logovat.
Pokračujeme dál a zatímco do Tábora jsme jeli přes Blatnou a Písek, nyní jedeme na Rožmitál. Cesta vede přes Orlík, kde sjíždíme k hradu a zámku. Prohlídka nás moc neláká a tak jdeme odlovit keš v parku.
Celkově jde ale o hezky udělanou sérii, která kdyby se držela +/- 200m podél pěšin a cest by neměla chybu. Celá trasa má něco kolem 9 km a dá se pohodovou cestou (bez stromovek) zvládnout za 2,5 hodiny.
Cestou ze série zpět do Tábora se zastavujeme u dalšího pěkného mostu s dřevěnými trámy a v keši u mostu objevujeme CWG otasparta č. 819. Poctivě měníme za naše marbesácké a jedeme dál. V Táboře už za pořádné tmy odlovujeme tunelovku (Táborská železnice). Tunel hezký, ale až na konec jde Jitka sama. Statečně se přiznávám, že po několika metrech mě dostává má částečná fobie z tunelů i přesto, že jde o poměrně velký tunel.
4.den - Máme sbaleno a míříme domů. Ještě v Táboře se zastavujeme pro pár předvyluštěných restíků a při odlovu jednoho z nich vidíme v dálce klášter Klokoty. Garmin nám prozrazuje, že je u něj multikeš. Čas máme, tak hurá na ní. Klášter je hezký, multi celkem lehká, a tak můžeme za chvilku logovat.
Pokračujeme dál a zatímco do Tábora jsme jeli přes Blatnou a Písek, nyní jedeme na Rožmitál. Cesta vede přes Orlík, kde sjíždíme k hradu a zámku. Prohlídka nás moc neláká a tak jdeme odlovit keš v parku.
Poslední keší našeho výletu je plzeňská Země nikoho.
Parádní místo pro keš a opravdu země nikoho. Tady má fóbie měla dovču. Celý výlet byl parádní a i na Táborsku jsou keše, které stojí za to.
Parádní místo pro keš a opravdu země nikoho. Tady má fóbie měla dovču. Celý výlet byl parádní a i na Táborsku jsou keše, které stojí za to.
Žádné komentáře:
Okomentovat