neděle 17. dubna 2016

Geocaching Düren (D) - 17.4.2016

Po nějaké době se díky pracovní cestě dostávám do německého města Düren. Düren leží v blízkosti belgických a holandských hranic v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Nachází se mezi městy Aachen (Cáchy) a Kolín nad Rýnem. Podle údajů z roku 2011 zde žije přes 88 tisíc obyvatel...vice na wikipedia
Pracovní plán předpovídá, že budu během osmidenního pobytu rád, když se dostanu na kešky večer po práci. A opravdu dvakrát po práci vyrážím na pár keší ve městě. Daří se mi najít i nano keš, ukrytou v kovové lokomotivě v městském parku.

Díky nasazenému pracovnímu tempu v práci máme volnou neděli a tak je jasno. Nebudu se přece válet na hotelu a vydám se na nějakou celodenní výpravu. V sobotu večer si na mapě vytipovávám pěknou serii asi 30km vzdálenou od našeho hotelu. Služební auto mám taky domluvené, tak ještě aby vyšlo počasí. Nahrávám kešky do navigace a jdu si lehnout, abych načerpal dostatek sil na zítřejší výlet.
Zazvonění budíku je jako vysvobození. Na hotelu se mi moc dobře nespí, tak hurá do přírody.
Venku je čerstvě po dešti a obloha ještě dost zatažená. No co, v nejhorším se vrátím zpátky říkám si a přitom tajně doufám, že bude hezky. Z domova mě jistí Jitka, která mi dává echo ohledně počasí a je se mnou alespoň takhle na dálku pro případnou pomoc s luštěním v terénu. Sedám do auta a vyrážím směr Bergheim na sérii keší, umístěných v revitalizovaném bývalém lomu. V okolí je tolik sérií, že bych si tu klidně dokázal představit geocaching dovolenou.
Na místě parkuji na konci ulice Triftstraße, která končí na kraji lesíka. Je tu malé parkoviště, na kterém to celkem žije. Dvě auta odjíždějí a za mnou další dvě přijíždějí. Jde ale o pejskaře.

Na jednu stranu úleva, na druhou stranu to znamená, že musím dávat pozor a být nenápadný.
Zamykám auto a vyrážím pln očekávání na první keš. Keše v této sérii mají celkem dost favorit bodů, tak jsem zvědav, jestli právem. A opravdu, keše jsou hezky udělané a já si tu připadám jak za dob zlaté horečky na Klondike. Sbírám jednu hezkou keš za druhou. Sem tam z trasy odbočuji na odlov jiných. Tam je ale znát, že do "okruhu hezkých" keší moc nepatří.

Samozřejmě jsou tu keše které jsou top...jako například keš u rybníčka schovaná v kanálku, či jiná se skrýší v dřevěných podpěrách mladých stromků. Nechybí nano i obrovská krabice, která na mě čeká spolu s TB a GC po vyluštění letterboxu. Pak jsou tu i dřevěné makety hub a schránky z různých materiálů, na kterých owneři nechali několik hodin práce. Nejhorší jsou tu keše, složené nebo vyrobené ze starých hraček, které by jinde získávaly plno favorit bodů. Tady ale hrají druhé housle. Co tu nenacházím s vyjímkou asi dvou keší, umístěných bokem od série, jsou klasické filmovky nebo petky. A když, tak jsou pouze součástí hezké keše.
Postupně pěšky ukrajuji kilometr za kilometrem krásně "opravenou" krajinou a nalézám keš za keší. Většinou úkryty nacházím okamžitě, jen u několila málo keší mi hledání trvá pár minut. Občas je to díky důmyslné skrýši, občas díky navigaci, ale dost často i díky mudlům v blízkosti keší. Mezery mezi kešemi a pauzičky využívám ke komunikaci s Jitkou, které nadšeně sděluji, jak vypadala ta která keš, kterou jsem právě odlovil. Dost mě mrzí, že tu není se mnou, ale aspoň dělám pár fotek z okolí a keší, které potvrdí mé vyprávění. Celý den mi přeje počasí, dokonce od nějakých 10hod se objevuje sluníčko. Poslední čtvrtina trasy i keší je ale ve znamení velmi rychle blížícího se černého mraku. Poslední dvě keše (kde k mé velké radosti nacházím německé CWG, tedy vlastně GWG) už se odehrává pod kapkami deště. Sedám do auta a odjíždím zpět na hotel. Po cestě mě dohání parádní slejvák. Super, že mi to tentokrát s počasím vyšlo. U hotelu vylézám z auta a pomalu začínám cítit našlapaných 27km v nohách, ale i tak je mi dobře. Hlavu mám hezky vyčištěnou od všedních problémů. Jen je mi líto, že tu se mnou nebyla Jitka a že se sem na kešky jen tak nedostaneme.
Tato série je od domova dost vzdálená a je velmi málo pravděpodobné, že někdo, kdo si přečte tyto řádky, do Dürenu někdy zabloudí, ale přesto tuto sérii všem doporučuji. Moc nepřeženu, když přirovnám některé keše z této povedené série s kešemi z karlovarského GEOWEST parku.
Po návratu domů Jitka zjišťuje, že díky této sérii máme nový rekord v nadmořské výšce... -76m.n.m.
Pokud mohu hodnotit, tak tady musím dát jak za trasu, za okolí, tak za keše 1.


Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené příspěvky