10. den - slunce vychází už 5.18h, budíček nástáhne z
pelechů už před pátou, ale díky připlutí do Splitu až po
obědě, necháváme holky spát a jdeme si po snídani dát box v ringu na tender :-D
To co se strhlo na lístečky dnes, to snad ani nejde popsat. Italové se zhádali
opravdu jak Italové, tady už Martin neměl nervy se rvát o své poctivě
„vyčekané“ místo v první linii, stáhnul se do pozadí a tak jsme se vyjímečně do
vlny vyvolených s lístečkem č. 1 nedostali :-) Nejvtipnější na celé akci je, že
jsme nakonec kotvili u doku a žádné lístky na tendery nebyly potřeba :-D
Původně jsme chtěli jít na recepci pátrat, co to bylo za divadlo s těmi
tenderovými lístky, ale vykašlali jsme se na to a byli rádi, že to dopadlo, jak
to dopadlo.
Prohlídka Splitu nás moc příjemně překvapila, ono všechna města bývalé
Jugoslávie se mi moc líbí, u minulé plavby Armonie mě nadchnul černohorský
Kotor. Ve Splitu jsme si před vstupem do starého města koupili ve stánku
příjemně vychlazené pivko Karlovačko, myslela jsem, že si spravím chuť po
lodním Heinekenu, který mi vůbec nejede, ale ani chorvatská produkce mě
neoslovila :-) Nejsem žádný znalec, ale české pivko je prostě české pivko :-D
Staré město s vyleštěnou 1200 let starou dlažbou a parádní architekturou mě moc
baví, fotíme jak vzteklí, prolézáme všechny možné uličky, rádi uhýbáme z
hlavních tras a hledáme kouzlo postranních uliček. Do přístavu to vezmeme
oklikou přes pláž Bačvica. Moře je krásně teplé, ale zároveň krásně špinavé a
krásně přeplněné. Na pláži je hlava na hlavě a ve vodě jsou ještě 100m od břehu
lidi s vodou do půli lýtek. Stačí zajít za roh zálivu městské pláže, vyběhnout
na pobřežní skaliska a je před námi ta pravá chorvatská nádhera čistého moře.
Na vyhlídce se chvíli kocháme, nikdo tu není, jen z dálky doléhá ruch z pláže a
po nafocení výhledů se pomalinku vracíme do přístavu. Moc se nám tu líbilo a
kdyby sem nějaká další trasa lodě zabloudila, vůbec se nebudeme zlobit!
Oblékneme se na poslední servírovanou večeři kde se se slzami v očích
rozloučíme se s našimi milými číšníky (Terka si díky výuce španělštiny s
honduraským Robertem vymění na lístečku email pro výukovou komunikaci :-)) a
jdeme nachystat kufry na vystrčení za dveře kajuty.
Žádné komentáře:
Okomentovat